Před rokem bylo sestřenicím nabídnuto jet na tábor do Opatova, kam jsme jezdívaly jako malé holky. Podle jejich vyprávění tento tábor stál za vyzkoušení. Čtvrtého července jsme už sbalené vyjížděly z Brna do Opatova. Už ve vlaku jsem si našla nové kamarády, se kterými se bavím doteď.

Tématem tábora byl život v totalitním režimu, který jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži a mohli se dozvědět více o komunismu. Většinu tábora jsme hráli hry každý sám za sebe a jen výjimečně jsme tvořili skupiny. Každé ráno jsme měli ranní běh v červených trenýrkách a bílem tričku. Dostávali jsme tajné odbojové dopisy, které jsme plnili mimo hru, tedy ve volném čase. Během tábora jsme sbírali „céčka“, která jsme dostávali za splněné hry.

Nejlepší hra za mě byla noční hra s názvem „Akce K“. Ve hře šlo o to, abychom se v nočním lese dostali přes hranice, které hlídali vojáci a přenesli přes ně informace. Celý příspěvek →

„Znovushledání – Začátek – Pohádka – Melodie – Na vlásku – Fara – Táborák.“ (Terezka G.)

I těmito slovy lze popsat letošní tábor pro děti ve věku 7 – 14 let, který se i přes nepříznivé okolnosti mohl v Opatově uskutečnit. Níže nabízíme malou ochutnávku 😊

Přemýšleli jste, co se nachází za zrcadlem? Tam, kde se skutečnost mění ve fantazii a fantazie ve skutečnost? Paramýthia. Země mnoha tváří a plná příběhů, které píše hlavní spisovatel Werkisto. Příběhy, ve kterých každý den vítězí dobro nad zlem. Před okolními světy je Paramýthia chráněna, kdo ale ochrání Paramýthii před sebou samou a před zlem, jenž se ji snaží ovládnout?

CESTA K ZÁCHRANĚ

Peťa A.

Kouzelné zvonky v jádru dobré srdce mají,
Celý příspěvek →

Tak jako každý rok jsme se i letos připravovali na tábory v Opatově. To jsme ještě netušili, jaké problémy nás čekají. Nejprve se objevil koronavirus a my jsme do posledních dnů nevěděli, zda se budou o prázdninách tábory konat. Nakonec, bohatě vybaveni různými dezinfekcemi, jsme byli připraveni tuto překážku překonat. Ale jak to bývá. Překonáte jednu překážku a objeví se druhá. Do opatovského vodovodního potrubí pronikla při velkých deštích na konci června povrchová voda. Kontaminovaná voda nebyla tudíž pitná. A tak, vybaveni desetilitrovými kanystry jsme museli chodit na náves pro vodu. Jako za starých časů. Ale přesto jsme ve dnech 26.7. – 2.8. a 8.8. – 15.8. na oba tábory vyrazili. V Opatově nás čekalo ještě jedno nemilé překvapení, které se jmenovalo kůrovec. Vyrazili jsme jako jiné roky do lesa, abychom tam hráli nějakou hru, ale les tam nebyl. Na holé planině na nás zíraly pouze pařezy vykácených stromů. Když někam jezdíte tak dlouho jako my do Opatova, tak znáte okolní lesy docela dobře. Už předem víte, kde se dá hrát ta či ona hra. Zjištění totální zkázy lesů vám vyrazí dech. Vždyť jste tam znali skoro každý strom a teď je všechno pryč. To vám naplno dojde hrůza kůrovcové kalamity. Jistě, věděli jsme o tomto problému, ale nyní jsme se s ním setkali tváří v tvář. Ale i tento problém jsme překonali. Nakonec jsme nalezli i místa, kde ještě kousky hlubokých lesů zbyly.

Letos jsme se vydali daleko do středověku po stopách řádových rytířů. Vyzkoušeli jsme si různé hry a rytířská klání. Počasí nám přálo, a tak jsme se také chodili koupat. Nakonec jsme prožili oba týdny jako každé jiné prázdniny. Pociťovali jsme to po všech počátečních problémech jako malý zázrak. Nikomu se nic nestalo, nikdo neonemocněl, měli jsme krásné počasí. Úplně jsme zapomněli na období před prázdninami, plné strachu a obav z epidemie. Díky Bohu za tento dar!

Poslední týden v listopadu byly všechny místnosti na faře s výjimkou Holubníku nově vymalovány, stěny v kuchyni navíc získaly krásný nový vzor. O následujícím víkendu pak na faře proběhl velký úklid, který se zaměřil na binec z malování i na další „drobnosti“ při běžných úklidech opomíjené. Důkladně tak byla vydrhnuta například kuchyň, především prostory kolem sporáků, vysáty byly všechny meziokenní prostory i pod okny kolem radiátorů, vymeteny pavučiny a spousta prachu, provizorně vyspravena pohovka ad. Za tuto práci moc děkujeme skupině vedoucích, kteří v Opatově v létě dlouhodobě organizují dětské tábory. Celý příspěvek →

Opatov, 18.–20. 10. 2019

Pár střípků z našeho víkendu:

Celý příspěvek →

Adapťák naší Primy B začal hned po společné zahajovací mši na Petrově. Už před kostelem nás s úsměvem přivítala naše nová třídní profesorka Hanušová. Ty z nás, kteří přicházeli s obavami, se snažila povzbudit a rozveselit.

Již při cestě na nádraží nás vedoucí seznamovali s plánem her, které nás čekaly v naší cílové stanici – Opatově. Celý příspěvek →

Kontakt na organizátora: taboropatov@gmail.com
Web: opatovaci.webnode.cz

V dalším ročníku tábora v Opatově se účastníci ponořili do virtuální reality a hráli hru Jimanju. Úkolem každé skupinky bylo získat kámen a dosadit jej na správné místo. Na začátku hry si každá skupinka zvolila svou postavu a ta jim v některých hrách přinášela určité výhody. Jak to tak ve hrách také bývá, účastníci si nakupovali různé atributy, které jim usnadňovali přežití. Např. talíře a matračky. Během získávání kamene se ovšem začaly dít podivné věci se hrou a po dosazení kamene se hráči navíc nevrátili zpět do běžných životů, ale zůstali „trčet“ ve hře. Celý příspěvek →

Kontakt na organizátora: milos.winkler@bigy.cz

            Když 1. srpna 1498 obeplul Kryštof Kolumbus na své třetí výpravě ostrov Trinidad, dostal se do velikého zálivu, který byl neobvykle bohatý na sladkou vodu. To dávalo tušit ústí nebývalé řeky.

            Vincente Pinzón pojmenoval tuto řeku Rio Dulce (Sladká řeka). Později převládlo používání domorodého názvu. Indiáni řece říkali Orinoco, což znamená „svinutý had“. Celý příspěvek →

Kontakt na organizátora: tabornafare@gmail.com
Web: bobanci.borec.cz

Po náhlém úmrtí starosty, kterým byl Radwest Ernolds, se městečko Middletown ocitlo v těžké situaci. Záhy se však objevilo hned pět nových kandidátů, kteří byli odhodlaní převzít na sebe povinnosti spojené s vedením městečka. Dovolte mi nyní tyto kandidáty stručně představit.

Lízalfous Revolver pochází z Mexika a je nejmladším z kandidátů. Po úmrtí rodičů vyrůstal v sirotčinci a již od útlého věku se toužil stát šerifem, což jej neopustilo ani po jeho politologických studiích. Vyniká svou štědrostí, nebojácností a slušností. Ve své volební kampani slíbil obyvatelům Middletownu mír, spokojenost a ochranu jeho obyvatel. Celý příspěvek →

Studenti 2.C vyjeli v pátek večer do Opatova, aby zde strávili 5 dnů zkoumáním přírody (a to i geologické) v okolí. Celý týden byl ve znamení hry – „celoopatovky“ – hry na zlatokopy. Čtyři družstva mezi sebou bojovala o body při poznávání živé i neživé přírody.

V sobotu jsme našlapali přes 20 km při výletu do Třebíče. Pozorovali jsme zde durbachity (místní syenito-žulové horniny s lehkou radioaktivitou), kochali se největší rosetou třebíčské katedrály a navštívili Židovské muzeum a hřbitov.

V neděli, po mši svaté v kostele sv. Bartoloměje (největší kostel západní Moravy), jsme vyrazili na Zlatomlýn a zde poznávali byliny i dřeviny a kameny.

V pondělí nám počasí nepřálo – pršelo celý den – takže jsme zůstali na faře a hráli hy – drsné „zlatokopecké“. Až večer jsme mohli venku opékat výborné špekáčky a zpívat silnými hlasy.

V úterý jsme absolvovali opět 20 km při cestě do Stonařova. Cílem bylo místní malé muzeum meteoritů. Vyslechli jsme poutavé vyprávění o meteoritickém dešti, který se tu sesypal 22. 5. 1808, pokochali se místním kostelem a křížovou cestou.

A ve středu nás déšť doprovázel při zpáteční cestě.
Bylo to pěkných pět dnů.

Ing. Věra Helceletová