Studenti 2.C BiGy Brno na biologickém výletě v Opatově

Studenti 2.C vyjeli v pátek večer do Opatova, aby zde strávili 5 dnů zkoumáním přírody (a to i geologické) v okolí. Celý týden byl ve znamení hry – „celoopatovky“ – hry na zlatokopy. Čtyři družstva mezi sebou bojovala o body při poznávání živé i neživé přírody.

V sobotu jsme našlapali přes 20 km při výletu do Třebíče. Pozorovali jsme zde durbachity (místní syenito-žulové horniny s lehkou radioaktivitou), kochali se největší rosetou třebíčské katedrály a navštívili Židovské muzeum a hřbitov.

V neděli, po mši svaté v kostele sv. Bartoloměje (největší kostel západní Moravy), jsme vyrazili na Zlatomlýn a zde poznávali byliny i dřeviny a kameny.

V pondělí nám počasí nepřálo – pršelo celý den – takže jsme zůstali na faře a hráli hy – drsné „zlatokopecké“. Až večer jsme mohli venku opékat výborné špekáčky a zpívat silnými hlasy.

V úterý jsme absolvovali opět 20 km při cestě do Stonařova. Cílem bylo místní malé muzeum meteoritů. Vyslechli jsme poutavé vyprávění o meteoritickém dešti, který se tu sesypal 22. 5. 1808, pokochali se místním kostelem a křížovou cestou.

A ve středu nás déšť doprovázel při zpáteční cestě.
Bylo to pěkných pět dnů.

Ing. Věra Helceletová

Jarní prázdniny 2019 v Opatově

Ve dnech 9. až 16. února 2019 prožilo na faře v Opatově své jarní prázdniny 30 dětí. Tentokrát se děj celotáborové hry odehrával v horách Altaje. Děti uvěznil sníh a led v nepřístupné Pardálí soutěsce, kde museli přežít. Znamenalo to hledat po lese potravu, vykřesat oheň, nebo upéct syrové maso na ohni. Všichni si užili i sněhových radovánek, když například stavěli ze sněhu co nejvyšší věže. Někteří museli dokonce použít žebřík. Všichni nakonec přežili (a vzhledem k věku nejmladších to nebylo snadné) a ve zdraví se vrátili do svých domovů. Díky všem, kteří nám pomáhali přežít!

Miloš Winkler

Pořádně to okotlíme!

Opatovská fara potřebuje mnoho nemalých investic. Za ta léta fungování by si je rozhodně zasloužila. A zrovna tak všichni, kteří na faru jezdí. Žel finančních prostředků není mnoho, a tak nezbývá než postupovat krok za krokem. Jedním takovým veledůležitém krokem byla výměna topného kotle v září loňského roku. Starý kotel, zevnitř již značně vyhořelý mohl kdykoli přestat fungovat, což by například nyní v topné sezoně bylo opravdu prekérní. Vedle kotle byl pořízen také nový bojler pro ohřev vody plus další nutné příslušenství, a nově byl rovněž vyvložkován komín. Celá investice by měla ušetřit odhadem 40 % stávajících nákladů za topení. Teplo, které se dříve ztrácelo do komína, nyní z podstatné části poslouží právě k ohřevu vody. Doufáme, že vše bude fungovat, jak má, a že nový kotel přispěje ke zkvalitnění zázemí fary, aby tak i nadále mohla dobře sloužit svým návštěvníkům.

Cesta kolem světa (21. 7. – 28. 7. 2018)

Letos jsme se spolu s Willy Foggem vydali na cestu kolem světa, kterou jsme se zavázali stihnout za pouhých 80 dní. V sázce bylo 20 000 liber a na cestě číhala řada překážek. Jako první zemi jsme navštívili Francii, kde jsme se zúčastnili světové módní přehlídky. Z Paříže jsme se vlakem vydali do Itálie, kde jsme se museli za cenu nasazení vlastních životů infiltrovat do místní mafiánské skupiny, abychom získaly zpět naše ukradené doklady. Celý příspěvek

Náčelníkův odkaz

Tábory  28. 7. – 4. 8. 2018 a 11. – 18. 8. 2018

Kdo byl Tekumseh, jinak zvaný Zářící hvězda nebo také Letící šíp? Zpočátku to byl prostý bojovník. Když mu bylo necelých dvacet let, poprvé se střetl s bělochy.

Tekumseh byl podle současníků silný a urostlý. Bylo na něm vidět, že je vytrvalý a rychlý běžec a velmi obratný zápasník. Měl ušlechtilý obličej s upřímnými a čestnými rysy. Vynikal nesmírnou odvahou, ve chvíli nebezpečí neznal strach. Jeho přítomnost dodávala všem jeho druhům vždycky pocit důvěry. Jeho způsoby, jak se rozdával druhým, mu získávaly lásku všech, kteří se s ním setkali.

Vždy jednal naprosto čestně. Za svým slovem vždycky stál, i když mu to způsobilo nejeden problém. Celý příspěvek

Araford Academy

Od studentů opatovské Araford Academy aneb střípky z letního semestru:

Středa a čtvrtek 4. – 5. 7. 2018

Setkali jsme se na nádraží, kde jsme museli proběhnout „zdí“, abychom se dostali do čouzelnického světa. Po příjezdu k samotné faře, nebo spíš škole kar a čouzel s názvem Araford Academy, jsme prošli jednotlivé místnosti, odložili si věci a zahráli si seznamovací hry. Večer nás čekalo velké překvapení. V prostoru za farou byly natažené světelné řetězy, lehce simulující hvězdy a provázky s barvami šesti kolejí, do kterých jsme byli po vynikající večeři, která probíhala na tomto krásném místě, rozřazeni. Koleje byli následující: Viridisan (barva zelená), Bruneor (hnědá), Rubromil (červená), Violaceus (fialová) Ceruleol a Flavodar (s modrou a žlutou). Koleje byly pětičlenné a později tedy mezi sebou bojovaly o pohár. Byl to skvělý den. Ve středu večer si každý z týmu vybral jeden z pěti předmětů – starodávné runy, lektvary, Celý příspěvek

Jsme zpět! aneb velikonoční vzpomínka na minulý víkend

Opatov je místo, kde každý může najít sám sebe. Někdo přijede a s úsměvem se vrátí domů. A někdo se nemůže zbavit pocitu, že se musí vrátit – tam, ke kořenům. A často se pak vrací znovu a znovu. Je nás několik, kteří tak činíme již pravidelně mnoho let, a poslední roky prožíváme na faře pospolu začínající jarní dny, kdy se vysočinská příroda zvolna probouzí, znovu, k novému životu.
Fara, příroda, společenství, modlitba, rodina…Bobánci. To jsme a jsme spolu rádi. To vše nás dalo dohromady, spojuje nás, znovu a znovu, a díky tomu snad i víme, kým jsme a kým chceme být.

Je docela vzácné setkat se takto v hojnějším počtu. A jsme rádi, že se to daří aspoň takto jednou za rok. A i když se naše životy vyvíjejí různými směry a některé vazby a kontakty mohou postupně slábnout, pořád je tu duch vzájemnosti, který nás neopouští a nedopouští odcizení. Věřím, že tento duch nás bude provázet i v budoucnu a jsem si jist, že fara v Opatově nám v tom bude i nadále vřelým zázemím a také velkou inspirací. Bohu díky.

(tento text věnuji dobrému člověku PV, který toho v Opatově z Boží milosti nemálo prožil)

Jaráky 2018

O jarních prázdninách jsme vyrazili na tábor do Opatova, kde jsme se
inspirovali jedním z nejznámějších českých polárníků Janem Eskymem Welzlem,
který doputoval sám pěšky až na Sibiř a tam žil několik let jako lovec.
Kvůli nemoci nás bylo letos méně, ale to nám nezabránilo si celý týden
pořádně užít. Počasí nám přálo, a tak jsme se mohli každý den vydávat ven
do přírody, hrát hry a díky sněhu si užívat i zimních radovánek. Po týdnu
plném zábavy stráveném s kamarády jsme se vrátili zpět do Brna a už se
těšíme na další rok!

Magda Bušová

2L84-QR

Tábor v Opatově „pro starší“
5.-15. 7. 2017

Opatov – místo experimentu

Znovu po roce zamířili do Opatova na letní tábor nejen studenti BiGy, ale také jejich kamarádi a absolventi gymnázia. Letos se táborníci vcítili do role účastníku neetického tajného experimentu, o kterém nikdo z nich neměl ani tušení. Bojovali s nepříjemnou nemocí 2L84-QR která jím boj o přežití komplikovala. Na základě přátelství, komunikace a spolupráce se dokázali vzchopit a čelit zlým vědcům, kteří na nich experimenty prováděli. Všechny nástrahy přemohli, zachránili tak sebe i své přátele před smrtí a dorazili tak do svých domovů plní zážitků a vzpomínek.

Za všechny táborníky
Tom Čalkovský