Kontakt na organizátora: taboropatov@gmail.com
Web: opatovaci.webnode.cz

V dalším ročníku tábora v Opatově se účastníci ponořili do virtuální reality a hráli hru Jimanju. Úkolem každé skupinky bylo získat kámen a dosadit jej na správné místo. Na začátku hry si každá skupinka zvolila svou postavu a ta jim v některých hrách přinášela určité výhody. Jak to tak ve hrách také bývá, účastníci si nakupovali různé atributy, které jim usnadňovali přežití. Např. talíře a matračky. Během získávání kamene se ovšem začaly dít podivné věci se hrou a po dosazení kamene se hráči navíc nevrátili zpět do běžných životů, ale zůstali „trčet“ ve hře. Celý příspěvek →

Kontakt na organizátora: milos.winkler@bigy.cz

            Když 1. srpna 1498 obeplul Kryštof Kolumbus na své třetí výpravě ostrov Trinidad, dostal se do velikého zálivu, který byl neobvykle bohatý na sladkou vodu. To dávalo tušit ústí nebývalé řeky.

            Vincente Pinzón pojmenoval tuto řeku Rio Dulce (Sladká řeka). Později převládlo používání domorodého názvu. Indiáni řece říkali Orinoco, což znamená „svinutý had“. Celý příspěvek →

Kontakt na organizátora: tabornafare@gmail.com
Web: bobanci.borec.cz

Po náhlém úmrtí starosty, kterým byl Radwest Ernolds, se městečko Middletown ocitlo v těžké situaci. Záhy se však objevilo hned pět nových kandidátů, kteří byli odhodlaní převzít na sebe povinnosti spojené s vedením městečka. Dovolte mi nyní tyto kandidáty stručně představit.

Lízalfous Revolver pochází z Mexika a je nejmladším z kandidátů. Po úmrtí rodičů vyrůstal v sirotčinci a již od útlého věku se toužil stát šerifem, což jej neopustilo ani po jeho politologických studiích. Vyniká svou štědrostí, nebojácností a slušností. Ve své volební kampani slíbil obyvatelům Middletownu mír, spokojenost a ochranu jeho obyvatel. Celý příspěvek →

Studenti 2.C vyjeli v pátek večer do Opatova, aby zde strávili 5 dnů zkoumáním přírody (a to i geologické) v okolí. Celý týden byl ve znamení hry – „celoopatovky“ – hry na zlatokopy. Čtyři družstva mezi sebou bojovala o body při poznávání živé i neživé přírody.

V sobotu jsme našlapali přes 20 km při výletu do Třebíče. Pozorovali jsme zde durbachity (místní syenito-žulové horniny s lehkou radioaktivitou), kochali se největší rosetou třebíčské katedrály a navštívili Židovské muzeum a hřbitov.

V neděli, po mši svaté v kostele sv. Bartoloměje (největší kostel západní Moravy), jsme vyrazili na Zlatomlýn a zde poznávali byliny i dřeviny a kameny.

V pondělí nám počasí nepřálo – pršelo celý den – takže jsme zůstali na faře a hráli hy – drsné „zlatokopecké“. Až večer jsme mohli venku opékat výborné špekáčky a zpívat silnými hlasy.

V úterý jsme absolvovali opět 20 km při cestě do Stonařova. Cílem bylo místní malé muzeum meteoritů. Vyslechli jsme poutavé vyprávění o meteoritickém dešti, který se tu sesypal 22. 5. 1808, pokochali se místním kostelem a křížovou cestou.

A ve středu nás déšť doprovázel při zpáteční cestě.
Bylo to pěkných pět dnů.

Ing. Věra Helceletová

Ve dnech 9. až 16. února 2019 prožilo na faře v Opatově své jarní prázdniny 30 dětí. Tentokrát se děj celotáborové hry odehrával v horách Altaje. Děti uvěznil sníh a led v nepřístupné Pardálí soutěsce, kde museli přežít. Znamenalo to hledat po lese potravu, vykřesat oheň, nebo upéct syrové maso na ohni. Všichni si užili i sněhových radovánek, když například stavěli ze sněhu co nejvyšší věže. Někteří museli dokonce použít žebřík. Všichni nakonec přežili (a vzhledem k věku nejmladších to nebylo snadné) a ve zdraví se vrátili do svých domovů. Díky všem, kteří nám pomáhali přežít!

Miloš Winkler

Opatovská fara potřebuje mnoho nemalých investic. Za ta léta fungování by si je rozhodně zasloužila. A zrovna tak všichni, kteří na faru jezdí. Žel finančních prostředků není mnoho, a tak nezbývá než postupovat krok za krokem. Jedním takovým veledůležitém krokem byla výměna topného kotle v září loňského roku. Starý kotel, zevnitř již značně vyhořelý mohl kdykoli přestat fungovat, což by například nyní v topné sezoně bylo opravdu prekérní. Vedle kotle byl pořízen také nový bojler pro ohřev vody plus další nutné příslušenství, a nově byl rovněž vyvložkován komín. Celá investice by měla ušetřit odhadem 40 % stávajících nákladů za topení. Teplo, které se dříve ztrácelo do komína, nyní z podstatné části poslouží právě k ohřevu vody. Doufáme, že vše bude fungovat, jak má, a že nový kotel přispěje ke zkvalitnění zázemí fary, aby tak i nadále mohla dobře sloužit svým návštěvníkům.

Vzhledem ke zvýšení nákladů za energie jsme se rozhodli po velmi dlouhé době mírně zvýšit nocležné. Nově tedy jako návštěvníci fary zaplatíte za osobonoc 90 Kč.

Letos jsme se spolu s Willy Foggem vydali na cestu kolem světa, kterou jsme se zavázali stihnout za pouhých 80 dní. V sázce bylo 20 000 liber a na cestě číhala řada překážek. Jako první zemi jsme navštívili Francii, kde jsme se zúčastnili světové módní přehlídky. Z Paříže jsme se vlakem vydali do Itálie, kde jsme se museli za cenu nasazení vlastních životů infiltrovat do místní mafiánské skupiny, abychom získaly zpět naše ukradené doklady. Celý příspěvek →

Tábory  28. 7. – 4. 8. 2018 a 11. – 18. 8. 2018

Kdo byl Tekumseh, jinak zvaný Zářící hvězda nebo také Letící šíp? Zpočátku to byl prostý bojovník. Když mu bylo necelých dvacet let, poprvé se střetl s bělochy.

Tekumseh byl podle současníků silný a urostlý. Bylo na něm vidět, že je vytrvalý a rychlý běžec a velmi obratný zápasník. Měl ušlechtilý obličej s upřímnými a čestnými rysy. Vynikal nesmírnou odvahou, ve chvíli nebezpečí neznal strach. Jeho přítomnost dodávala všem jeho druhům vždycky pocit důvěry. Jeho způsoby, jak se rozdával druhým, mu získávaly lásku všech, kteří se s ním setkali.

Vždy jednal naprosto čestně. Za svým slovem vždycky stál, i když mu to způsobilo nejeden problém. Celý příspěvek →

Od studentů opatovské Araford Academy aneb střípky z letního semestru:

Středa a čtvrtek 4. – 5. 7. 2018

Setkali jsme se na nádraží, kde jsme museli proběhnout „zdí“, abychom se dostali do čouzelnického světa. Po příjezdu k samotné faře, nebo spíš škole kar a čouzel s názvem Araford Academy, jsme prošli jednotlivé místnosti, odložili si věci a zahráli si seznamovací hry. Večer nás čekalo velké překvapení. V prostoru za farou byly natažené světelné řetězy, lehce simulující hvězdy a provázky s barvami šesti kolejí, do kterých jsme byli po vynikající večeři, která probíhala na tomto krásném místě, rozřazeni. Koleje byli následující: Viridisan (barva zelená), Bruneor (hnědá), Rubromil (červená), Violaceus (fialová) Ceruleol a Flavodar (s modrou a žlutou). Koleje byly pětičlenné a později tedy mezi sebou bojovaly o pohár. Byl to skvělý den. Ve středu večer si každý z týmu vybral jeden z pěti předmětů – starodávné runy, lektvary, Celý příspěvek →