Rozloučeno, odmáváno, poslední objetí i napomenutí rozdány a už jedeme vlakem do Opatova.

Kdo mohl tušit, že nás potká tolik dobrodružství? Po počátečním vytvoření rodů, erbů a založení našich vesnic jsme ustavičně čelili nelítostnému rodu Valdštejnů, který nám neustále křížil cestu. K tomu všemu jsme se ještě museli starat o své vesnice, zásobit je vodou a naučit se pro ně vařit. Závěrečná bitva o hrad Valdštejnů vedla k našemu jistému vítězství a k nalezení jejich pokladu.

Teď už zbývá jen jediné. Lehce znaveni, zato ale plni dojmů a snad i stesku se musíme vrátit domů ke svým blízkým. Jedno je ovšem jisté … za rok zas!!!

Třetí srpnový týden se pro nás opatovská fara stala Školou čar a kouzel v Bradavicích. Krátce po příjezdu přivítal všechny studenty profesorský sbor v čele s Albusem Brumbálem. Potom Moudrý klobouk rozdělil studenty do jednotlivých kolejí.
Každý den čelili studenti různým zkouškám a úkolům, které prověřily jejich odhodlání, důvtip, odvahu, učenlivost, poctivost, optimismus a vytrvalost. Odpoledne pak následovala Škola talentů. Zde studenti získali znalosti z oblasti Kouzelnické hudby, Nitrobrany, Objevování nebo Orientace. V dalších předmětech měli studenti možnost cvičit se v kouzelnických soubojích, v kamarádství a také v milosrdenství. V čase, který nám zbýval, jsme ještě uspořádali famfrpálový turnaj.
Aby náročné studium naše studenty nezničilo, bylo jim umožněno navštívit během pobytu cukrárnu v Kvikálkově, Medový ráj nebo hospodu U Tří košťat, kde si mohli koupit nějakou dobrotu za vyhrané zlaťáky.
Bradavický školní rok utekl jako voda a my se po týdnu museli opět vrátit zpět do Brna. Radostné vzpomínky na Opatov nám však zůstanou a budou nás chránit proti Mozkomorům 🙂

Studenti a profesoři z farnosti Brno Křenová

V letošním roce se fara stala útočištěm přibližně třiceti trosečníků, kteří se zřítili na pustý ostrov, nad nímž prolétali. Zde byli nuceni přežít bez moderního vybavení a techniky a mnozí si sáhli na dno svých sil. Naštěstí trosečníci byli zaměstnanci několika spedičních společností a v přepravovaných balíčcích, které jim ze ztroskotaného letadla vyplavilo moře, našli spoustu užitečných věcí, jež jim pomohly v životě na pustém ostrově.
Velkým pomocníkem se stal také nalezený deník předchozího trosečníka – kapitána Morgana. Z něj se naši trosečníci dozvěděli nemálo užitečných informací o životě na ostrově. Zápisy z deníku trosečníkům patrně zachránily život – poskytly totiž návod, jak přežít setkání s místními lidožravými domorodci.
V jednu chvíli se záchrana zdála na dosah – to když se k ostrovu přiblížila loď a její posádka navázala s trosečníky vizuální kontakt. K velké smůle měla loď příliš hluboký ponor a žádné čluny. Malou náplastí se stala vysílačka, kterou se trosečníkům povedlo získat.
Poklidný život na ostrově pak přerušilo rozhlasové vysílání, které se podařilo vyslechnout na získané vysílačce. Z něj trosečníci zjistili, že se nacházejí v oblasti Marshallových ostrovů, kterým o následujícím víkendu hrozí kompletní zatopení z důvodu mimořádného přiblížení Měsíce k planetě Zemi a následného rekordního přílivu a odlivu.
Od této chvíle všichni trosečníci napnuli své síly k postavení plavidla, které by bylo schopno je z ostrova zachránit. Po páteční zkušební plavbě všichni usínali s napětím, zdali se následující den skutečně povede z ostrova odplout.
Štěstí se však konečně přiklonilo na jejich stranu a plavba do domovského přístaviště na Brněnské přehradě proběhla bez nejmenších komplikací. Zde už na všechny trosečníky čekali nedočkaví rodiče, lačnící po zážitcích, které jejich malé ratolesti zažily.

Tak máme zase září a my jsme rádi, že i letos v létě to v Opatově pořádně žilo 🙂 Bez pár dní celé dva měsíce byla fara obsazena a za tu dobu se tam na táborech a dalších akcích vystřídalo na 250 lidí. Většině z nich se z Opatova vůbec nechtělo! Minulý týden pak na prázdninové pobyty navázal seznamovák primy z BiGy Brno (jehož je Opatov školní farou). Krátké reportáže z akcí, které se nám scházejí, budeme postupně vyvěšovat na web. Moc děkujeme za pozitivní ohlasy, všem návštěvníkům „za účast“ 🙂 a věříme, že fara se Vaší přízni bude těšit i v budoucnu.