Před rokem bylo sestřenicím nabídnuto jet na tábor do Opatova, kam jsme jezdívaly jako malé holky. Podle jejich vyprávění tento tábor stál za vyzkoušení. Čtvrtého července jsme už sbalené vyjížděly z Brna do Opatova. Už ve vlaku jsem si našla nové kamarády, se kterými se bavím doteď.

Tématem tábora byl život v totalitním režimu, který jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži a mohli se dozvědět více o komunismu. Většinu tábora jsme hráli hry každý sám za sebe a jen výjimečně jsme tvořili skupiny. Každé ráno jsme měli ranní běh v červených trenýrkách a bílem tričku. Dostávali jsme tajné odbojové dopisy, které jsme plnili mimo hru, tedy ve volném čase. Během tábora jsme sbírali „céčka“, která jsme dostávali za splněné hry.

Nejlepší hra za mě byla noční hra s názvem „Akce K“. Ve hře šlo o to, abychom se v nočním lese dostali přes hranice, které hlídali vojáci a přenesli přes ně informace. Celý příspěvek →

„Znovushledání – Začátek – Pohádka – Melodie – Na vlásku – Fara – Táborák.“ (Terezka G.)

I těmito slovy lze popsat letošní tábor pro děti ve věku 7 – 14 let, který se i přes nepříznivé okolnosti mohl v Opatově uskutečnit. Níže nabízíme malou ochutnávku 😊

Přemýšleli jste, co se nachází za zrcadlem? Tam, kde se skutečnost mění ve fantazii a fantazie ve skutečnost? Paramýthia. Země mnoha tváří a plná příběhů, které píše hlavní spisovatel Werkisto. Příběhy, ve kterých každý den vítězí dobro nad zlem. Před okolními světy je Paramýthia chráněna, kdo ale ochrání Paramýthii před sebou samou a před zlem, jenž se ji snaží ovládnout?

CESTA K ZÁCHRANĚ

Peťa A.

Kouzelné zvonky v jádru dobré srdce mají,
Celý příspěvek →

Tak jako každý rok jsme se i letos připravovali na tábory v Opatově. To jsme ještě netušili, jaké problémy nás čekají. Nejprve se objevil koronavirus a my jsme do posledních dnů nevěděli, zda se budou o prázdninách tábory konat. Nakonec, bohatě vybaveni různými dezinfekcemi, jsme byli připraveni tuto překážku překonat. Ale jak to bývá. Překonáte jednu překážku a objeví se druhá. Do opatovského vodovodního potrubí pronikla při velkých deštích na konci června povrchová voda. Kontaminovaná voda nebyla tudíž pitná. A tak, vybaveni desetilitrovými kanystry jsme museli chodit na náves pro vodu. Jako za starých časů. Ale přesto jsme ve dnech 26.7. – 2.8. a 8.8. – 15.8. na oba tábory vyrazili. V Opatově nás čekalo ještě jedno nemilé překvapení, které se jmenovalo kůrovec. Vyrazili jsme jako jiné roky do lesa, abychom tam hráli nějakou hru, ale les tam nebyl. Na holé planině na nás zíraly pouze pařezy vykácených stromů. Když někam jezdíte tak dlouho jako my do Opatova, tak znáte okolní lesy docela dobře. Už předem víte, kde se dá hrát ta či ona hra. Zjištění totální zkázy lesů vám vyrazí dech. Vždyť jste tam znali skoro každý strom a teď je všechno pryč. To vám naplno dojde hrůza kůrovcové kalamity. Jistě, věděli jsme o tomto problému, ale nyní jsme se s ním setkali tváří v tvář. Ale i tento problém jsme překonali. Nakonec jsme nalezli i místa, kde ještě kousky hlubokých lesů zbyly.

Letos jsme se vydali daleko do středověku po stopách řádových rytířů. Vyzkoušeli jsme si různé hry a rytířská klání. Počasí nám přálo, a tak jsme se také chodili koupat. Nakonec jsme prožili oba týdny jako každé jiné prázdniny. Pociťovali jsme to po všech počátečních problémech jako malý zázrak. Nikomu se nic nestalo, nikdo neonemocněl, měli jsme krásné počasí. Úplně jsme zapomněli na období před prázdninami, plné strachu a obav z epidemie. Díky Bohu za tento dar!