Milí táborníci, výletníci, přátelé fary, Opatováci, přejeme Vám do nového roku mnoho krásných zážitků a radosti ze společně strávených chvil! 🙂

„Yanem vzkvétá jako růže, Mr. Y, ten za to může!“

Toto a jemu podobná „budovatelská hesla“ se letos v červenci ozývala z oken fary v Opatově, kde se konal již sedmý ročník tábora pro starší děti (12 až 18 let). Fara se na deset dní proměnila v dystopickou totalitní zemi Yanem, jíž vládl dobrotivou a spravedlivou rukou diktátor Mr. Y.
Yanemští obyvatelé byli svobodní, pilní a velmi šťastní…
Nebo to tak úplně nebylo?
Ve skutečnosti museli obyvatelé Yanemu po celou dobu v totalitním režimu bojovat o potraviny, o svobodu slova a vlastně i o holý život, když byli vysláni do nebezpečného prostředí arény~Yarény a poštváni proti sobě.
Situace se zdála být zoufalá, dokud však nedošla první zpráva od tajemného Odboje, který již léta ze své přísně střežené centrály podniká všechno proto, aby byl Yanemský režim svržen. Tento odboj vyzýval Yanemské obyvatele zprvu k drobným revolučním krůčkům, poté i k pokusu o revoluci samotnou.
Jedné temné noci pak občané společnými silami vykonali mocenský převrat, přemohli a uvěznili Yanemskou vládu a poté se vypravili do lesů, kde na ně již čekali Odbojáři. Společnými silami pak vypátrali místo úkrytu samotného diktátora Mr. Y, překonali všechna důmyslná zabezpečení jeho paláce, porazili strážce a dopadli a potrestali Mr. Y. Tím zajistili celému Yanemu opravdový mír, demokracii a svobodu.

A nejen to. Yanemští strávili deset dní akčními hrami, záludnými šiframi, lanovými překážkami a náročnými nočními aktivitami. Vyzkoušeli si spaní na stromě, vyřádili se při boji v bahně a projevili samostatnost při nočním putování. Ale hlavně to pro ně byl tábor plný společných stmelujících zážitků, tábor prožitý s přáteli. A o to jde přeci především.

Akce byla pořádána sdružením Kolpingova rodina Brno 1 za podpory MČ Brno-Královo Pole, Magistrátu města Brna a MŠMT.
Hlavní vedoucí: Andrea Křížová, kontakt: taboropatov@gmail.com

Z reakcí účastníků:
(Díky vám za ně…)

Tábor v Opatově – Prožila jsem tam nezapomenutelných deset dní, na které budu ráda vzpomínat, ať už kvůli milým lidem, skvělým aktivitám a nádhernému prostředí. Nevadí, že prší nebo je příliš vedro, vedoucí vždy vymyslí něco, co všechny zabaví. V paměti zůstanou večerní hry plné smíchu, parta kamarádů na celý život a bahno, které bylo všude! 😀
—
Byl to velmi dobrodružný tábor, kde jste dostali pořádně do těla. Super lidi i prostředí. Příští rok jedu zas. 🙂
—
Na táboře se mi moc líbilo, byli tam super děcka a vedoucí, hráli jsme úžasný hry a jiné aktivity. Ráda vzpomínám třeba na bahení bitvu nebo výsadek 🙂
—
Drazí vedoucí, chtěla bych vám moc poděkovat za letošní tábor i všechny předešlé roky v Opatově, za všechny večery u táboráku, akční hry, zábavné scénky, i za ty probdělé noci třeba i v dešti a zimě, za každej modrák a že jich nebylo málo, ale hlavně za příležitost, že jsem toto všechno mohla prožít, protože to jsou zážitky, na které se nezapomíná.
—
Ahoj všichni, kdo byste chteli zažít spoustu legrace a skvělých zážitků. Stačí, když s náma pojedeš na letní tábor do Opatova. Není nad to strávit týden plný nevšedních zážitků, včetně zápasů v bahně, spaní na stromě, hraní akčních her, chození se koupat a zároveň budeš trávit čas s úžasnými lidmi. Určitě se k nám přidej a užij si pořádně léto tak jak nikdy předtím! Tak neváhej a kontaktuj nás!

Vzhledem k zavedení elektronické evidence tržeb od 1. 12. 2016 upravujeme pravidla pro platbu za pobyt na faře v Opatově: Nově je možný jediný způsob platby, a to bezhotovostní převod na účet. Bankovní spojení a podrobnosti k platbám jsou uvedeny v sekci Ubytování. Děkujeme za pochopení.

Před odjezdem jsme se sešli na Petrově. Potom jsme i s rodiči šli na hlavní nádraží na autobus. Poslední zamávání a už si to jedeme. Jednou jsme přestoupili a potom……OPATOV!
Přijeli jsme rovnou na oběd. Poté jsme šli do lesa a hráli poznávací hry. Hráli jsme
různé hry třeba Ruská ruleta s vajíčkem na hlavě nebo mini jungle park a nakonec noční výlet po Opatově. V neděli jsme všichni čekali mši v kostele, ale nakonec byla na faře. Týden utekl jako voda a už je tu poslední den. V pořádku jsme všichni dojeli domů a druhý den nás čekala škola .
Chtěli bychom poděkovat všem čtvrťákům a profesorům, kteří pro nás tento příjemný adapťák připravili.

TŘÍDA PRIMA A, Biskupské gymnázium Brno

Rozloučeno, odmáváno, poslední objetí i napomenutí rozdány a už jedeme vlakem do Opatova.

Kdo mohl tušit, že nás potká tolik dobrodružství? Po počátečním vytvoření rodů, erbů a založení našich vesnic jsme ustavičně čelili nelítostnému rodu Valdštejnů, který nám neustále křížil cestu. K tomu všemu jsme se ještě museli starat o své vesnice, zásobit je vodou a naučit se pro ně vařit. Závěrečná bitva o hrad Valdštejnů vedla k našemu jistému vítězství a k nalezení jejich pokladu.

Teď už zbývá jen jediné. Lehce znaveni, zato ale plni dojmů a snad i stesku se musíme vrátit domů ke svým blízkým. Jedno je ovšem jisté … za rok zas!!!

Třetí srpnový týden se pro nás opatovská fara stala Školou čar a kouzel v Bradavicích. Krátce po příjezdu přivítal všechny studenty profesorský sbor v čele s Albusem Brumbálem. Potom Moudrý klobouk rozdělil studenty do jednotlivých kolejí.
Každý den čelili studenti různým zkouškám a úkolům, které prověřily jejich odhodlání, důvtip, odvahu, učenlivost, poctivost, optimismus a vytrvalost. Odpoledne pak následovala Škola talentů. Zde studenti získali znalosti z oblasti Kouzelnické hudby, Nitrobrany, Objevování nebo Orientace. V dalších předmětech měli studenti možnost cvičit se v kouzelnických soubojích, v kamarádství a také v milosrdenství. V čase, který nám zbýval, jsme ještě uspořádali famfrpálový turnaj.
Aby náročné studium naše studenty nezničilo, bylo jim umožněno navštívit během pobytu cukrárnu v Kvikálkově, Medový ráj nebo hospodu U Tří košťat, kde si mohli koupit nějakou dobrotu za vyhrané zlaťáky.
Bradavický školní rok utekl jako voda a my se po týdnu museli opět vrátit zpět do Brna. Radostné vzpomínky na Opatov nám však zůstanou a budou nás chránit proti Mozkomorům 🙂

Studenti a profesoři z farnosti Brno Křenová

V letošním roce se fara stala útočištěm přibližně třiceti trosečníků, kteří se zřítili na pustý ostrov, nad nímž prolétali. Zde byli nuceni přežít bez moderního vybavení a techniky a mnozí si sáhli na dno svých sil. Naštěstí trosečníci byli zaměstnanci několika spedičních společností a v přepravovaných balíčcích, které jim ze ztroskotaného letadla vyplavilo moře, našli spoustu užitečných věcí, jež jim pomohly v životě na pustém ostrově.
Velkým pomocníkem se stal také nalezený deník předchozího trosečníka – kapitána Morgana. Z něj se naši trosečníci dozvěděli nemálo užitečných informací o životě na ostrově. Zápisy z deníku trosečníkům patrně zachránily život – poskytly totiž návod, jak přežít setkání s místními lidožravými domorodci.
V jednu chvíli se záchrana zdála na dosah – to když se k ostrovu přiblížila loď a její posádka navázala s trosečníky vizuální kontakt. K velké smůle měla loď příliš hluboký ponor a žádné čluny. Malou náplastí se stala vysílačka, kterou se trosečníkům povedlo získat.
Poklidný život na ostrově pak přerušilo rozhlasové vysílání, které se podařilo vyslechnout na získané vysílačce. Z něj trosečníci zjistili, že se nacházejí v oblasti Marshallových ostrovů, kterým o následujícím víkendu hrozí kompletní zatopení z důvodu mimořádného přiblížení Měsíce k planetě Zemi a následného rekordního přílivu a odlivu.
Od této chvíle všichni trosečníci napnuli své síly k postavení plavidla, které by bylo schopno je z ostrova zachránit. Po páteční zkušební plavbě všichni usínali s napětím, zdali se následující den skutečně povede z ostrova odplout.
Štěstí se však konečně přiklonilo na jejich stranu a plavba do domovského přístaviště na Brněnské přehradě proběhla bez nejmenších komplikací. Zde už na všechny trosečníky čekali nedočkaví rodiče, lačnící po zážitcích, které jejich malé ratolesti zažily.

Tak máme zase září a my jsme rádi, že i letos v létě to v Opatově pořádně žilo 🙂 Bez pár dní celé dva měsíce byla fara obsazena a za tu dobu se tam na táborech a dalších akcích vystřídalo na 250 lidí. Většině z nich se z Opatova vůbec nechtělo! Minulý týden pak na prázdninové pobyty navázal seznamovák primy z BiGy Brno (jehož je Opatov školní farou). Krátké reportáže z akcí, které se nám scházejí, budeme postupně vyvěšovat na web. Moc děkujeme za pozitivní ohlasy, všem návštěvníkům „za účast“ 🙂 a věříme, že fara se Vaší přízni bude těšit i v budoucnu.

Na faře se běžně vaří pro velké skupiny strávníků. Dlouhá léta jsme poklice od velkých hrnců ukládali do mezery mezi kuchyňskou linkou a samostatně stojícími zásuvkami. Od posledního květnového víkendu už nemusíme. Konečně jsme pořídili držák na zeď, ve kterém si poklice leží jako v postýlce 🙂
Obsazenost fary se za poslední rok podstatně zvýšila, což nám dělá radost. Ne všichni návštěvníci se tam ale chovají ohleduplně, což většinou „odnese“ vnitřní vybavení. Za posledního půl roku tak byly značně zdevastovány potahy na matrace v pokojích. Pustili jsme se tedy do jejich oprav a vše jsme nachystali jak na letní sezonu, tak i na krásně strávené chvíle v babím létě, pozdním podzimu, či v zimě. Přijeďte se podívat nejen na nový držák na poklice či opravené potahy, ale i na krásná místa v Opatově, o kterých se vám možná ani nesnilo.

Po loňských spokojených ohlasech jsme se letos již podruhé sešli o jednom předjarním víkendu v Opatově. Sešli jsme se jako parta kamarádů – tzv. Bobánků, kteří zde před lety společně mnohé prožili, ať už jako děti na táborech, vedoucí na školách v přírodě či účastníci brigád ke zvelebení fary a dalších akcí. A vlastně nejen před lety, i v současné době se pořád něco děje – v létě v Opatově běží tábory pro různě staré děti, na podzim se pravidelně koná dálkový pochod z Brna a na jaře občas nějaký ten cyklovýlet – a někteří z nás jsou pořád u toho, nyní často v roli hlavních organizátorů. Jiným už na podobné aktivity času nezbývá. A právě tento víkend byl příležitostí, abychom se všichni dohromady opět potkali „jako za starých časů“…

Za ta léta se naše řady už pěkně rozrostly a dál se utěšeně rozrůstají. Starší Bobové přijeli i se svými nejmenšími Bobánky a mladší Bobci nezůstali pozadu. Celkem se nás na faře za víkend vystřídalo na 25. A bylo to opravdu jako za starých časů 🙂 nejmenší Bobánci si spolehlivě dokázali získat pozornost starších a bylo úplně jedno, kdo vyhraje člověče, kdo shodil věž z dřívek, kdo pojede první na skluzavce, jak dlouho se válíme u Česka-junior, kam se to vlastně poděla ta strašidelná Ježibaba, nebo která z rozhleden byla nejvyšší; že někomu možná taky nechutnalo rizoto a že někteří ještě máme na kolo moc krátké nožičky. Však ony vyrostou. Podstatné bylo, že jsme tyto věci mohli prožívat společně, mít z nich radost a mít v nich jeden druhého. A to rozhodně není málo.

Pánbůh zaplať! A za rok zas.