Přírodně, historicky či jinak pozoruhodná místa v Opatově a okolí, která jsou z fary dobře dosažitelná pěšky nebo na kole. Mapka lokalit

Zlatomlýnský vodopád
Nejmohutnější vodopád na Vysočině, vysoký 4 m. Nachází se pod rybníkem Zlatomlýn, severně od Opatova. Zlatomlýn dostal svůj název v době „opatovské zlaté horečky“, která probíhala přibližně od druhé poloviny 13. do 15. století. V říčce Brtnici bylo nalezeno zlato a hráz s mlýnem na drcení zlatonosného křemene byla postavena právě v těchto místech. Vodopád se na první pohled zdá být přírodní, ale vznikl v důsledku lidské činnosti, což mu však na kráse rozhodně neubírá. V první polovině 19. století byla pod hrází postavena brusírna skla. A zřejmě v téže době byl při terénních úpravách okolí vytesán do skály nový přepad z rybníka, pod nímž vznikl tento krásný vodopád.
– z Opatova 2,5 km po žluté, k vodopádu vede pěšina z konce hráze

Rozhledna Mařenka
Mařenka (711 m n. m.) je nejvyšším vrchem okresu Třebíč. V roce 2012 zde byla na místě původní triangulační věže vystavěna nová 39 m vysoká rozhledna, která je celoročně volně přístupná. Z rozhledny se otevírají krásné výhledy – spatřit můžeme nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny Javořici s vysílačem, dále Křemešník, Železné hory, Žďárské vrchy, JE Dukovany, Pálavu, při dobré viditelnosti i Novohradské hory, Malé Karpaty a alpské vrcholy Hochschwab či Schneeberg, vzdálené až 180 km.
– z Opatova 8 km po cyklotrase 5216; z Lesné 2 km polní cestou a po modré; z Dašova 2 km po modré

Zámeček Aleje
Klasicistní lovecký zámeček Aleje (též nazývaný Jestřebí) byl vystavěn v letech 1815-1817 rodem Collaltů, jejichž brtnické panství zahrnovalo i Opatov. Areál zámečku s přilehlými altány a hájenkami se nachází na palouku uprostřed lesního komplexu severně od Opatova, kde se hvězdicovitě sbíhá sedm cest, původně lesních průseků, tzv. alejí. Areál je v majetku Nadace českého výtvarného umění, která jej postupně rekonstruuje. V okolních lesích lze narazit na zbytky několika zaniklých osad (místy stále patrné půdorysy domů), a také na smírčí kříže, které byly postaveny podél staré obchodní stezky vedoucí z Čech na Moravu, která tudy procházela (místy patrné úvozy).
– z Opatova 5 km po cyklotrase 5111 (opatovskou alejí)

Pramen Moravské Dyje
Jedna z našich největších řek Dyje vzniká soutokem dvou hlavních zdrojnic – Rakouské a Moravské Dyje, který leží pod hradem Raabs, jenž dal vzniknout českému označení Rakousko. Moravská Dyje pramení jihovýchodně od Třeště, na louce v nadmořské výšce 653 m. Upravené místo zdobí kopie plastiky Jarní studánka od třešťského rodáka ak. sochaře Jaroslava Krechlera. Cestou k prameni projíždíme kolem větrných elektráren v Pavlově, které jsou viditelné i z některých částí Opatova. Dvě vrtule typu Vestas V90 byly svého času největší v ČR (výška 105 m, průměr vrtule 90 m).
– z Opatova 13 km po cyklotrase 5216, po silnici přes Pavlov-Stajiště a kousek po zelené

Kaple sv. Anny
Poutní kaple sv. Anny, postavená v roce 1875 v novogotickém stylu (zřejmě na místě starší stavby), se nachází na okraji Opatova při cestě k rybníkům Vidlák a Jinšov. Areál kaple je pěkně upraven, rostou zde staleté stromy, hlavně lípy. Od okolních pastvin s ovcemi jej odděluje nízký plot. Pod kaplí vyvěrá pramen pitné vody, podle pověsti s léčivými účinky. Sv. Anna se v Opatově vždy těšila velké úctě a vážnosti. Je patronkou žen, zejména matek, ale také horníků, jichž zde mnoho žilo v dobách dolování zlata. Slavná opatovská anenská pouť připadá na neděli po svátku sv. Anny (26. července).
Nedaleko katolické kaple byl roku 1933 vystavěn pravoslavný kostel, zasvěcený sv. Anně a Jáchymovi.

Malé předínské muzeum
Expozice otevřená v roce 2009 připomíná fenomén knoflíkářství a perleťářství v Předíně. Tato dnes zapomenutá řemesla poskytovala obživu mnoha lidem v kraji od druhé poloviny 19. století až do roku 1991. Po roce 1900 se knoflíky vyráběly také v Opatově. Perleť byla kromě výroby knoflíků využívána i k účelům uměleckým, o čemž svědčí perleťové intarzie, popelníky, brože, spony do vlasů či krásné náhrdelníky. Doplňujícími tématy muzea jsou lnářství, těžba zlata na Předínsku a historie obce. Muzeum je součástí obecního úřadu (u odbočky na Želetavu). Otevírací doba po domluvě na tel. 607 760 935.
– z Opatova 3,5 km po cyklotrase 5216 nebo 4 km po neznačené cestě podél Brtnice.

PR Opatovské zákopy
Přírodní rezervace se nachází uprostřed lesa V zákopech jižně od obce, v pramenné oblasti říčky Brtnice. Představuje jeden z posledních zbytků rašelinných luk na Třebíčsku. Ve středověku se zde těžilo zlato, později louky sloužily k hospodářským účelům a byly pravidelně koseny. Díky této lidské činnosti se zachovala luční enkláva, která je nejen hezká na pohled, ale také hostí řadu vzácných a ohrožených druhů. Z rostlin jsou to například: vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), masožravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), mochna bahenní (Potentilla palustris) či prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Z živočichů: mravenec rašelinný (Formica picea), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) nebo vzácná vážka lesklice severská (Somatochlora arctica).
– z Opatova cca 3 km, po žluté k rybníku Jinšov a poté lesními cestami, nebo podél Horského potoka

PR U římské studánky
a PR U Trojáku
Obě přírodní rezervace se nachází severovýchodně od Opatova a najdeme v nich lesy blízké stavu, jak v okolí Opatova vypadaly před plošným vysazováním smrku. Tvoří je komplexy starých bučin, které představují jedny z posledních polopřirozených lesů v oblasti. Oproti kulturním smrčinám jsou tyto porosty domovem řady druhů rostlin a živočichů. Vyskytují se zde například: bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), bika chlupatá (Luzula pilosa), čarovník alpský (Circaea alpina), kopytník evropský (Asarum europaeum), sveřep Benekenův (Bromus benekenii) a křivatec žlutý (Gagea lutea). Ve starých stromech hnízdí holub doupňák (Columba oenas), zaslechnout můžeme puštíka obecného (Strix aluco) či budníčka lesního (Phylloscopus sibilatrix).
– z Opatova 5 km po žluté (směr Zlatomlýn), nebo po silnici na Heraltice a poté lesní cestou k trojáku (3,7 km)

Město Brtnice
Po třicetileté válce centrum brtnického panství rodu Collaltů. Dnes malebné město s krásným historickým jádrem a množstvím pamětihodností, nedaleko Opatova. Za pozornost zde rozhodně stojí rodný dům slavného vídeňského architekta Josefa Hoffmanna (muzeum), renesanční radnice s výrazným průčelím, zámek a domy na náměstí, kde se doplňují renesanční a barokní sloh, a dále kostely sv. Jakuba Většího a bl. Juliány Collalto, který byl součástí paulánského kláštera (zrušen za vlády Josefa II., dnes byty). Architektonicky velmi hodnotné jsou dva barokní mosty – „před radnicí“ a „židovský“ – přes říčku Brtnici se sochařskou výzdobou. Cennou památkou na židovské osídlení Brtnice je hřbitov s náhrobky ze 17.-18. století.
– z Opatova na kole, autobusem či autem 10 km po silnici přes Kněžice; jedno z výchozích míst do údolí Brtnice k hradu Rokštejn