Jako každý rok začátek prázdnin patří táboru v Opatově. Tento rok jsme se coby detektivové účastnili detektivního sympózia na ostrově de Tenelen, kam se sjeli detektivové z celého světa, aby si mohli předat svoje zkušenosti.

Už krátce po našem příjezdu jsme museli vyšetřit vraždu jednoho z našich detektivních kolegů. Vrah ale neměl slitování a počet zemřelých kolegů začal každým dnem narůstat. Ve skupinkách jsme vždy dostali určitý čas na ohledání zavražděného kolegy a místa činu. Dlouho jsme nemohli přijít na žádné souvislosti, ale nakonec se nám, díky spolupráci všech skupin, podařilo vraha dopadnout.

Mimo vyšetřování vražd jsme každý den a někdy i v noci hráli různé hry, kde jsme získávali nové detektivní poznatky, které jsme sdíleli při večerních akademických briefinzích.

K táboru ale mimo program patří i parta super lidí. Proto pro nás vedoucí měli připravené i aktivity, při kterých jsme se mohli mezi sebou lépe poznat. A došlo i na dvoudenní puťák s přespáním pod širákem nebo opékání špekáčků a zpívání u táboráku.

Děkuji za těch dvanáct dní plných zážitků, které jsem si mohla užít v kolektivu skvělých lidí.

Eliška Kučerová

Kontakt na organizátory:

Hlavní vedoucí: Tereza Antlová
e-mail: tabornafare@gmail.com

Tábor je určen pro děti od ukončené první třídy do 14 let. Máte-li o tábor zájem, neváhejte se ozvat na uvedený e-mail, nové účastníky rádi přivítáme 😊

SLOVO ÚVODEM
Letos se z účastníků tábora stali zaměstnanci bezpečností agentury DVS. Jejich úkolem bylo zajistit bezpečný převoz nejvzácnějšího klenotu na světě – náhrdelníku Le Toussaint – na světovou výstavu v Bostonu. V průběhu týdne se však ukázalo, že celá bezpečnostní agentura je pouze zástěrkou a ve skutečnosti se jedná o mafii! Síly všech se tak upřely na odhalení mafie, a především na záchranu náhrdelníku.

Jak týden probíhal, si můžete přečíst v zápiscích jednotlivých skupinek. Celý příspěvek →

Říkají vám něco jména Vinnetou a Old Shatterhand? Hrdinové slavných filmů natočených v šedesátých letech podle románů Karla Maye mnohým dnešním dětem už nic neříkají. Myslím si, že to je škoda. Tito hrdinové byli vzorem pro mnohé generace. Diváci spolu s dobrodružstvím a napětím podvědomě přijímali také jejich ušlechtilost. A proto jsme letos motivovali táborovou hru právě těmito filmy.

Víte, kdo je to „greenhorn“? To je ten, co přijede na divoký západ a vše se teprve učí. A tak jsme se také učili. Třeba střílet lukem nebo „medvědobijkou“ (v našem případě vzduchovkou). A někteří (dokonce i z těch nejmenších) se projevili jako zkušení rudoši, když z pěti ran poslali šíp do terče čtyřikrát. Také jsme stopovali „bledé tváře“ a sami se před nimi skrývali. Nebo jsme šili indiánské oblečení či vyráběli různé ozdoby (které jsme pak tajně darovali někomu z kamarádů). Pokoušeli jsme se také zkrotit laso. Roztočit „talíř“ se podařilo většině. Nakonec všechny čekala pravá indiánská odměna – náramky vyrobené peruánskými indiány.

Největším pokladem ale bylo to, že jsme nalezli spoustu kamarádů a prožili s nimi celý týden. A nezabránila tomu ani covidová epidemie. Všichni jsme prošly testováním beze ztrát.